Po loňském startovacím nultém ročníku jsme se rozhodli uskutečnit oficiální 1. ročník stanování u chaty „Na Dolíčku“ . Zorganizovali jsme ho my tátové-kamarádi, kteří s sebou vzali svoje děti. Termín byl zvolen od 29.6. do 4.7.2014.

Celkem bylo dětí sedm : Eluša, Áďa, Tomíno, Terka, Onďa, Natulína, Kuba a od středy i Míša.

Tátové vedoucí :

Míra – organizátor a hudebník

Péťan – sportovec a zdravotník

Milde – kuchař

Tomáš – technické zabezpečení, vodák

Zbyňďa – vedoucí jakékoliv práce

Kája – spojka, díky které jsme měli každé ráno čerstvé pečivo

Marian – průběžně pomáhal všem vedoucím

No a  takhle to celé probíhalo.

Neděle 29.6.

Na tento nástupní den nám z rádia hlásili na celý den déšť, ale jak bývá zvykem, zase to meteorologové neuhodli. Díky tomu jsme za chatou a hlavně za sucha postavili stanové městečko. Rozdělili jsme proviant a dali ho do „ledničky“ – dnes nově zrekonstruované křišťálové studánky. Do večera byl volný program a v deset po večerce jsme šli spát do stanů.

Pondělí 30.6.

Po propršené noci po ranní rozcvičce a snídani od nás děti dostali tábornická trika, ze kterých měli opravdu velikou radost.

Dopolední program:

Zdravověda – kde se děti učili základy první pomoci

Uzlování – tady si děti nacvičili vázání základních uzlů

K obědu byly oblíbené špagety.

Odpoledne jsme si vyšli, stále ještě za deště, procházkou po Chotivských studánkách. U každé z nich proběhla ochutnávka. Došli jsme až na Veselou Bídu, kde jsme to otočili a již za sluníčka, které vydrželo až do konce tábora, jsme kráčeli zpět k chatě. Museli jsme uznat, že naše studánka je vzhledově  ta nejhezčí.

Úterý 1.7.

Dopolední program :

Morseovka – každý se učil vyťukat své jméno a signál S.O.S

Ohně – děti se učili, jaké jsou druhy ohňů, jak se zapalují, udržují a uklízejí

K obědu byla gulášovka a  rizetto, po všem se jen zaprášilo, což byla nejlepší pochvala pro našeho kuchaře.

Odpolední program :

Výlet na kolách – vyjeli jsme přes Zdelov, Častolovická Horka, kde byla zastávka u zvířátek, dále do Čestic, kde byla výborná zmrzlinka. Po cyklostezce jsme pokračovali přes Lípu a Světlou písníkem zpět na chatu.

K večeři jsme usmažili bramboráčky, vajíčkové květy a k mání byly i uzené vejce! Večer jsme zapálili veliký oheň, u kterého jsme poseděli.

Středa 2.7.

Dopolední program :

Kovářský kurz – každý z dětí si kladivem roztloukl hliníkovou lžíci J

Střelba ze vzduchovky – dětem jsme vysvětlili jak se zachází se zbraní, jak se míří a pak si vyzkoušeli střelbu na cíl.

Ještě jsme před obědem došli k řece pro kameny na ohniště. Na poli se děti vyřádili na velikých kulatých balíkách se senem.

Odpolední program :

Péťan dokončoval upevnění houpačky na strom a protože měl rozmotané lano, připravil pro děti slaňování. Odborně vše vysvětlil, předvedl a děti si pak mohli vyzkoušet jaké to je, být uvázán na laně při slaňování z kopce. Já jsem neodolal a zavěsil se do lana taky. A příště jdeme na skály!

Kája mezitím vařil gulášek, který jsme na závěr nechali probulat v kotlíku nad ohněm. Co myslíte, jak chutnal?

Navečer přijel Marian s Míšou a tak jsme byli komplet.

Čtvrtek 3.7.

Dopoledne jsme vyjeli autama do kamenolomu v Jabloném nad Orlicí. Kája nám domluvil, že se zde můžeme podívat na odstřel skály. Byl to pro všechny pěkný zážitek.

Odpoledne jsme šli k řece, vyzkoušet opravenou „Kéňu“, zda vydrží plavbu po Orlici. Obstála na výbornou. Kdo chtěl, tak se svezl.

Ostatní, ti otužilejší, se zatím koupali.

Po návratu jsme si zahráli  na kytaru známé písničky. Mezitím se postavila další „PAGODA“, která večer vzplála. U této příležitosti jsme dětem rozdali poháry a medaile za účast na táboře. Šampáňo teklo do poháru a pak i z poháru proudem! Ještě jsem zapomněl dodat, že k večeři byly výborný uzený kuřata na pivu.

Pátek 4.7.

Tento poslední den byl ve znamení úklidu, balení stanů a věcí. Po obědě jsem pískl poslední nástup u chaty, pak jsme vzali lodě a šli k řece. Sjeli jsme tu Orlici až do Týniště s malou přestávkou na Světlé - Pod dubem. Po vylodění jsme pasovali nové vodáky, kteří s námi pluli poprvé. U posledního nástupu celého letošního tábora jsme Všem malým táborníkům předali Chotivské odznaky a s vodáckým AHÓJ jsme se rozloučili. Tak zase za rok.

Bude nás víc?